Jóga

Jóga zahrnuje řadu duchovních a tělesných cvičení. Kromě úlevy při určitých nemocech zvyšuje pravidelné provozování jógy hladiny energie a zlepšuje tělesnou i psychickou pohodu. 
V současnosti západní medicína široce využívá relaxační jógové techniky k terapii úzkostných stavů a stresu.

Nemalý význam májí i jógová polohová, dechová, relaxační a meditační cvičení při léčení běžných onemocnění (onemocnění kloubů, srdeční choroby, vysoký krevní tlak, migréna, obezita, premenstruační potíže,...).

Učitel jógy posoudí vaše problémy spolu s vaší konstitucí, způsobem života, hladinou stresu a ostatními všeobecnými zdravotními faktory a dle toho zvolí pro vás nejvhodnější techniku cviků. Doma byste pak měli cvičit denně. Tento režim pak postupně upraví dle vyvíjejíciího se zdravotního stavu.

Pokud se do cvičení pouštíte bez učitele, měli byste si vytvořit takovou sestavu, která vyhovuje vašim zdravotním problémům a způsobu života. Základní cvičení by mělo být tak dlouhé, abyste je mohli cvičit opravdu denně.

Praktické provádění cviků jógy

- Vyberte si klidné místo v uklizené, dobře větrané místnosti.

- Oblečte se do volného oděvu, cvičte na karimatce či dece, abyste měli dostatečné pohodlí.

- Pod hlavu a záda používejte při cvičení vleže stočenou či složenou přikrývku.

- Vyhněte se prudkému světlu, rozptylování a vyrušování.

- Vyhraďte si pro cvičení pravidelnou dobu - před snídaní, obědem nebo večeří, nebo alespoň cvičte nejdříve hodinu po malé svačině, 3 - 4 hodiny po větším jídle (oběd, večeře).

Už po krátkém pravidelném cvičení mohou vymizet menší obtíže (bolesti v ramenou,...), těžší onemocnění (astma,...) vyžadují dlouhodobé cvičení (i řadu měsíců).

 Polohy neboli ásany posilují, uvolňují a oživují každou část těla. Páteř se uvolňuje pohyby vpřed a vzad, pohyby do stran a rotací oběma směry. Jinými cviky působí na klouby a udržují tak jejich hybnost. Ásany také zlepšují dýchání, protože uvolňují napětí břišních a hrudních svalů. Protože tělo a mysl jsou úzce provázané, příznivě ovlivňujií i psychiku.

Relaxace

Hluboká relaxace rozptýlí i stres a únavu během několika minut. Pomůže i při migréně
a syndromu dráždivého trakčníku (projevy odpovědí na strach a úzkost). Relaxuje se nejčastěji v poloze vleže na zádech.

Uvědomte si své dýchání

Většinou dýcháte a nepřemýšlíte o tom. Jóga upravuje slabé, nedostačující či povrchní dýchání, což má hluboký účinek na celkové zdraví i na jednotlivé nemoci (astma, úzkosti,....).

Cvičte toto základní dechové cvičení:

1) Lehněte si na záda, ruce mírně od těla, dlaněmi vzhůru, nohy asi na šírku ramen od sebe.

2) Zavřete oči, ale upřeně se dívejte směrem k hrudníku. Uvolněte se a pozorujte, jak se váš dech zpomaluje.

3) Uvědomte si, jak váš dech proudí do těla a jak je opouští. sledujte měnící se teplotu vzduchu a jeho procházení tělem.

4) Naslouchejte jemným zvukům svého dechu. Sledujte rozdíly mezi vdechem
a výdechem.

Pozor: Cvičte tak, aby vás nic nebolelo (ásany jen do pocitu bolesti) nebo jste neměli nepříjemné pocity. Při dodržování tohoto pravidla je jóga bezpečná.

Při některých onemocněních jsou některé polohy nevhodné či nebezpečné:

- břišní kýla: vynechte polohy, při nichž se zvyšuje nitrobřišní tlak, např. předklony

- nemoci kloubů: při zánětech kloubů necvičte vůbec

- bolesti v zádech či šíji: vynechte polohy, které vám působí bolest, a to nejen při cvičení, ale i po něm

- chronický zánět průdušek a rozedma plic: necvičte namáihavé cviky

- deprese: hluboká relaxace a meditace někdy pomáhá, jindy může vyvolat vzpůanutí příznaků

- epilepsie: vynechte dechové techniky, které mohou zvýšit provzdušnění plic, např. zrychlené břišní dýchání nebo hluboké dýchání

- vysoký krevní tlak: vynechte polohy hlavou dolů, všechny nnamáhavé cviky a cviky se zadržováním dechu

- srdeční nemoci: poraďte se s kvalifikovaným cvičitelem

- obezita: vyhněte se polohám hlavou dolů a poloze "pluhu"